Co se stane s penězi, které získá Český rozhlas díky navýšení rozhlasového poplatku?
Navýšením poplatku Český rozhlas žádné peníze na nové služby nezíská. Jenom se tím zmírní vliv inflace za mnoho let, a to Českému rozhlasu umožní udržet stávající rozmanitou programovou nabídku a šíři služeb.
Český rozhlas si tak bude moci dovolit udržet a posílit regionální vysílání, místní žurnalistiku a tvorbu a podporovat rozvoj celého rozhlasového trhu investicemi do nových technologií a přispět ohleduplným chováním k lepšímu životnímu prostředí. Tyto investice podporují rozvoj mediálního trhu v České republice, kterého se účastní i soukromá rádia a další mediální domy.
Výše rozhlasového poplatku
Pokud by Českému rozhlasu zůstal stávající poplatek, pokračující vliv dlouholeté inflace na výši rozhlasového poplatku by se nepodařilo zastavit. Po 19 letech je skutečná hodnota 45 korun, které domácnosti a firmy v současnosti platí za rozhlasový přijímač, méně než poloviční, na úrovni 22 korun. Pokud by se v průběhu let poplatek navyšoval o inflaci, byla by jeho současná hodnota téměř 90 korun! Stávající novela zákona o ČRo počítá s navýšením poplatku o 10 korun na 55 korun měsíčně.
Vše o rozhlasovém poplatku, kdo má povinnost platit a kde se přihlásit, naleznete zde.
Jestliže zůstane rozhlasu stávající výše poplatku, bude nucen postupně omezovat a snižovat programovou nabídku pro posluchače, kterým Český rozhlas nabízí speciální stanice, zejména pro seniory, děti a mládež, regionální posluchače, příznivce kultury a umění, sportovní fanoušky a další.
Došlo by ke snížení tvorby publicistických, dokumentárních, literárně dramatických a hudebních pořadů, které vytváří výhradně Český rozhlas. Vedlo by to k výrazné redukci uměleckých souborů a k omezení služeb pro posluchače v online prostředí, k zastavení digitalizace vysílání a archivu. To by mohlo vést k omezení dostupnosti kultury, umění a vzdělávání pro široké vrstvy obyvatel.
V neposlední řadě by musel Český rozhlas přistoupit k dalšímu nutnému snižování počtu pracovních míst. Jednalo by se tedy souhrnem o 350 pozic, tedy zhruba o čtvrtinu zaměstnanců.
Rozvoj nových technologií a ohleduplné chování k životnímu prostředí
Evropské země jsou v různém stádiu rozvoje digitální sítě DAB+, Česká republika se prostřednictvím sítě DAB+ Českého rozhlasu řadí k leaderům rozhlasové digitalizace. Pokrytí České republiky v současné době přesahuje 96 % populace. Tato hodnota platí pro příjem v autorádiích nebo pro příjem vně budov. Uvnitř budov je pokrytí zhruba 75 % populace ČR.
Český rozhlas šíří prostřednictvím multiplexu ČRo DAB+ celoplošné stanice (Radiožurnál, Dvojka, Vltava, ČRo Plus), digitální stanice (Radio Wave, D-dur, ČRo Jazz, Rádio Junior, Radiožurnál Sport, ČRo Pohoda) a všechny regionální stanice. Celkem tak lze naladit v digitálním rádiu DAB+ 24 stanic Českého rozhlasu. Digitální vysílání DAB+ přináší posluchačům více možností poslouchat rádio, čistý zvuk bez šumu a je také díky nižší energetické náročnosti šetrnější k životnímu prostředí. Více informací zde.
Český rozhlas se také již několik let snaží chovat při svém provozu citlivě k životnímu prostředí. Nejen že na konci roku 2021 došlo k vypnutí vysílání na středních vlnách, které bylo velmi energeticky náročné, ale ČRo také soustavně snižuje emise skleníkových plynů vzniklých z vlastního provozu a nakupuje 100 % energie z obnovitelných zdrojů. V průběhu posledních třech let systematické úspory přinesly snížení uhlíkové stopy Českého rozhlasu o 60 % a například v oblasti spotřeby elektrické energie došlo k poklesu spotřeby o 9 % oproti roku 2021.
O strategických cílech Českého rozhlasu si přečtěte zde.
Český rozhlas nezůstává pozadu ani v oblasti využívání umělé inteligence.
V roce 2023 připravil pomocí syntézy hlasu Karla Gotta vůbec nejúspěšnější četbu na pokračování ve své historii, oslovila tehdy přes milión posluchačů on demand.
Nástroje umělé inteligence již delší dobu zlepšují dostupnost digitálního rozhlasového obsahu posluchačům, Český rozhlas ji ale také využívá v redakční práci a v obslužném provozu. Jde například o přepisy živého vysílání a vybraných on demand audií. Umělá inteligence také pomáhá redaktorům při práci s textem i audiem a následně přípravou příspěvků pro všechny distribuční platformy Českého rozhlasu.
Nástroje s generativní umělou inteligencí se používají i pro generování ilustračních obrázků do článků ke hrám a četbám a pro načítání textů pomocí syntézy řeči pro zpravodajský web iROZHLAS.
Český rozhlas byl také prvním médiem veřejné služby v Česku, který transparentně a otevřeně představil veřejnosti interní pravidla pro používání umělé inteligence. Jsou postavené na zohlednění rizik, která tyto technologie přinášejí v oblasti sdělování veřejnosti, a zavazují zaměstnance a spolupracovníky Českého rozhlasu používat AI v souladu s hlavními principy, jako je osobní a společenská odpovědnost, úcta k lidské práci nebo transparentnost.
Více o pravidlech používání AI v Českém rozhlase si přečtěte zde.
